My transplantovaní užíváme řadu léků, které současně zhoršují využití živin a mikroživin. Mnoho léků také poškozuje zažívací trakt. Navíc čím je člověk starší, tím paradoxně musí být strava kvalitnější. Naše schopnost strávit, vstřebat a využít stravou přijaté živiny klesá a vede to k tzv. „skryté podvýživě“.
Dieta po transplantaci ledviny se podobá dietě při ledvinné nedostatečnosti a závisí na tom, jak dobře transplantovaná ledvina pracuje. U ledvinných diet jde o to upravit příjem živin tak, aby nebylo tělo zatěžováno přemírou odpadních látek, které nedokáže vyloučit, a aby nebyla rozvrácena křehká vnitřní rovnováha organismu.
Výživa je významnou součástí prevence vzniku vážných zdravotních problémů
Skladba stravy – doporučený poměr živin – tzv. zdravý talíř:
Sacharidy
Jsou nejpodstatnější složkou co do množství přijaté energie.
Působí na hladinu krevního cukru a současně na produkci inzulínu
V roce 1980 se pokusil Dr. Jenkins měřit rychlost využití v potravinách obsažených cukrů ve smyslu jejich působení na hladinu krevního cukru v těle. Tuto rychlost nazval glykemickým indexem – tzv. GI.Po vysoko sacharidovém jídle je obrovský nadbytek glukózy, která musí být nějakým způsobem zpracována.
Strava s tzv. nízkým GI je zdraví prospěšná. Zvlášť pro diabetiky je vhodné vybírat potraviny s obsahem pomalu využitelných cukrů, které neprovokují slinivku k tvorbě inzulínu.
Současný způsob stravování má v oblibě těstoviny, pizzu, pečené brambory, pečivo, sladkosti, loupanou rýži. U těchto potravin je vysoký GI zvlášť, když jsou konzumována tzv. „za tepla“. Naopak studené brambory, nebo těstoviny, chlazený puding například smíchaný s jogurtem mají nízký glykemický index.
Strava s nízkým GI
Cereálie, zelenina, neloupaná rýže, studené brambory, celozrnné těstoviny, ovesné vločky, luštěniny, z ovoce jablka, jahody, třešně.
Je mimořádně vhodná pro diabetiky a osoby trpící obezitou
Strava s vysokým GI
Například sladkosti, jednoduché cukry, med, banány.
Jedinou tzv. vhodnou sladkostí, je hořká čokoláda“,
která může chránit oběhový systém. Jsou v ní obsaženy látky zvané polyfenoly. Jsou to flavonoidy vykazující antioxidační vlastnosti. Účinek látky se projevuje asi po 3 hodinách – zvýšenou tvorbou oxidu dusného a podporou produkce prostocyclinu, který rozšiřuje cévy. Tím klesá krevní tlak. Současně se zlepšuje metabolismus glukózy. Pozor, pro nás „ledvináře“ obsahuje nevhodné puriny.
Tuky
Se považují za nositele chutí. Jejich prostřednictvím dostáváme do těla esenciální mastné kyseliny a vitamíny A, D a K.
Do této doby převládá názor, že důvodem civilizačních nemocí je nadměrná konzumace živočišných tuků. Není to pravda!
Skutečnou příčinou civilizačních nemocí není nadměrná konzumace živočišných tuků., ale nadměrná konzumace cukrů, škrobů a v konzumaci tzv. trans-mastných tuků, které se nachází ve ztužených pokrmových tucích a margarínech. Další příčinou je změna poměru esenciálních mastných kyselin řadyomega-3 k mastným kyselinám řady omega-6 ve prospěch omega-6. Omega-6 je totiž ve většině rostlinných olejů s výjimkou olivového.
Nasycené (saturované)
-při pokojové teplotě jsou tuhé – jsou většinou živočišného původu a tvoří část fotolipidů, které jsou součástí membrán našich buněk
Zlepšují vstřebávání vápníku
- Jsou zdrojem energie, který preferuje srdeční sval i ostatní svaly
- V konečném důsledku zvyšují hladinu tzv. HDL cholesterolu (říká se mu hodný cholesterol)
- Například kyselina máselná (v másle) je prevencí proti rakovině tlustého střeva
- Kyselina stearová (v másle a ve vepřovém sádle) působí protiskleroticky a protitromboticky
Nenasycené (nesaturované)
– většinou tekuté oleje a tuky rostlinného původu se dělí dále na
Nejnovější výzkum potvrdil, že tzv. „arteriální plak“, tedy usazeniny v cévách bránící průtoku krve je tvořen převážně polynenasycenými tuky.
Téměř všechny rostlinné oleje mají nadbytek polynenasycených kyselin řady omega-6. Konzumujeme omega-6 a omega-3 v poměru 10:1 až 20:1.
Správný poměr by mělo být 3:1
Potraviny, které obsahují omega – 6 mastné kyseliny: maso, vejce, drůbež, cereálie, pečivo, cukrářské produkty, margaríny
Potraviny s obsahem omega-3 mastných kyselin: mořské ryby, lněný olej (6x víc omega3, než omega6), vlašské ořechy, lněná semínka
Olivový olej – je nejvhodnějším z olejů ke konzumaci pro obsah nenasycených olejových kyselin. Zvlášť olej lisovaný za studena obsahuje látky, tzv. polyfenoly, které potlačují zánětem vyvolanou osteopenii a působí jako prevence osteoporózy.
Lněný olej - má nejvyšší obsah omega- 3 mastných kyselin. Jeho přídavek v jídle může vyrovnat nepříznivé působení živočišných tuků s obsahem cholesterolu. Pozor, nesmí se zahřívat. Zahřívání ničí omega-3 mastné kyseliny. Nikdy nepoužívejte starý olej, nebo ho neskladujte v pokojové teplotě!
Dalším zdrojem polyfenolů je například červené víno.
Čím jsou tuky nebezpečné?
Snadno podléhají devastaci dlouhým skladováním, nebo tepelnou úpravou. Největším viníkem jsou trans-mastné kyseliny, které jsou obsažené v tzv. zdravých náhražkách tuků- v margarínech, ztužených tucích a majonézách. Omega-6 mastné kyseliny se mění na transmastné kyseliny smažením a pečením a navíc vzniká ještě řada dalších jedovatých látek.
Transmastné kyseliny jsou také v tukovém pečivu, sušenkách, krekrách a uzeninách.
Pro vyrovnání optimálního poměru omega3 a omega6 je v našich zeměpisných šířkách doporučený rybí tuk, nebo lněný olej, nebo vhodné výživové doplňky.
Bílkoviny
Dostatek bílkovin je nezbytně nutný pro stavbu svalů, správnou činnost našich orgánů, obranyschopnost těla a hojení tkání.
Mnoho proteinů přetěžuje ledviny a také játra. Méně bílkovin by měli mít ve stravě lidi s dnou (česky „pakostnicí“), nebo lidi se sníženou produkcí žaludeční kyseliny solné (u krevní skupiny „A“). Podrobné tabulky doporučených druhů potravin jsou uvedeny v knize Renální osteopatie prof. Dusilové Sulkové)
Měli bychom se vyhýbat konzumaci:
Konzerv, vnitřností, salámů, ale také většího množství kuřecího masa, které obsahuje zbytkové růstové hormony a antibiotika, které můžou ovlivnit hormonální produkci konzumenta.
Zdrojem kvalitních bílkovin, který nepřináší problémy je krůtí maso a čerstvé ryby. V rybích konzervách (sardinky) je sice více omega-3 mastných kyselin, ale také více fosforu. V takovém případě je dobré s jídlem užít tzv. vazače fosforu – vápník.
Sladkovodní ryby nemají mastné kyseliny řady omega-3, ale jsou téměř netučné.
Kvalitním zdrojem proteinů jsou vajíčka, i když v žloutku je cholesterol. Doporučuje se maximálně jedno vajíčko na den.
Mléčné výrobky by měly být omezeny na konzumaci zakysaných výrobků, čerstvých sýrů, tvarohů, tvarohových sýrů, cottage, ricotta, lučiny.
100g taveného sýru obsahuje 795mg P
100g eidam sýru obsahuje 570mg P
100g Cottage sýr obsahuje 171mg P
Základní pravidla, která bychom měli dodržovat:
Sardinky mají hodně fosforu, ve 100g až 430 mg P. Ve 100g tuňáka je to 294mg P.
10. Ideálním nápojem jiným, než kvalitní voda, je čerstvě vylisovaná šťáva z ovoce ředěná vodou (podle stavu draslíku v krvi). Dodržujte pitný režim, nepijte tzv. „ovocné nektary“, nebo nápoje v prášku. Nepijte ochucené a umělými sladidly oslazené minerální vody. Nepijte ledové nápoje
Informace jsem čerpala od Phdr. Petra Fořta (knihy Nevíte co jíte, Tak co mám jíst s výše uvedenou knihu od paní profesorky Sulkové)
Elena Stanková