Kdo daroval ledvinu slavným?

Niki Lauda, trojnásobný mistr světa Formule 1, je asi nejznámější pacient s transplantovanou ledvinou. První ledvinu, která mu byla transplantována v roce 1977, mu daroval jeho bratr. Ale po osmi letech mu přestala fungovat. Další ledvinu mu darovala jeho mladičká přítelkyně, která se stala v roce 2008 jeho manželkou.

Natalie Coleová, slavná jazzová spěvačka, držitelka devíti cen Grammy, byla transplantována v roce 2009. Ledvinu dostala od živého dárce.

Grizz Chapmen, známý americký televizní herec začíná po transplantaci v roce 2010 nový život se slovy: "Když procházíš něčím takovým, naučíš se si vážit maličkostí, jako jsou ptáci, stromy a květiny. Vnímáš chuť chleba, chuť vody a všechno cítíš jinak. Těším se ze svého syna a vážím si života mnohem víc." Ledvinu dostal od živého dárce.

Zpěvák známé kapely New Kids on the Block, Donnie Wahlberg, zmobilizoval na sociální síti své fanoušky a zařídil své fanynce Bobette z Tennessee transplantaci. Zpěvák má téměř dvěstě tisíc fanoušků, kteří pomohli kontaktovat zdravotní středisko v Nashvillu. Bylo vytipováno šest dárců a transplantace mohla úspěšně proběhnout.

V roce 2011 byl transplantován jeden z největších fotbalových talentů Česka, šestadvacetiletý Petr Mikolanda, původně hráč Viktorie Žižkov. Chvíli hrál i v Anglii. Kromě toho, že mu zkolabovaly ledviny, prodělal také dvě mozkové mrtvice a podstoupil operaci srdce. Ledvinu mu darovala maminka. Po transplantaci nepřestal sportovat a hrát fotbal.

Možná znáte příběh 41 leté Barbory Smilovské z Frýdecko Místecka, které byla transplantována ledvina její 29 leté přítelkyně Gabriely Jochymkové, matky dvou dětí.

Transplantace ledvin, zejména je-li provedena ještě před zahájením dialyzační léčby a od živého dárce, představuje nejlepší metodu léčby pacientů s chronickým selháním ledvin.

Dárcovství orgánů od žijících dárců není u nás zdaleka tak rozvinuté, jako je tomu ve Spojených státech amerických, nebo v západoevropských zemích. Ve Spojených státech je až 40% transplantovaných ledvin od žijících dárců. V Holandsku je tento poměr až 50%. V České republice jen 10%. Loni v naší republice získalo transplantovanou ledvinu od živého dárce celkem 40 pacientů.

Funkčnost ledviny po transplantaci od žijícího dárce je dvakrát delší, než od mrtvého, tedy dvacet let a více. Ale najít dárce k transplantaci je obtížné. Členové rodiny a přátelé o tom možná přemýšlí, ale strach o vlastní zdraví je větší. Když pomineme to, že všude jinde na světě systém dárcovství dobře funguje a dárci nemají výrazné zdravotní problémy, dárcovství má i výhodu. Pravidelné zdravotní prohlídky dárce a zamezení případných zdravotních komplikací, nejen v souvislosti s jeho ledvinou. V Česku se připravuje registr,, který by měl usnadnit párové výměny ledvin. Takový registr úspěšně funguje například v již zmíněném Nizozemí.

Ať prožíváme svůj život jakýmkoli způsobem, informace o selhávání ledvin je pokaždé zhroucení všech plánů a naději. Transplantace je vstupenkou do další kapitoly našeho života, který chceme žít lépe.

Co cennějšího a hodnotnějšího lze darovat, než život, který obdarovaný určitě nepromarní a bude ho plně žít každou vteřinu, hodinu a celé roky?